Ureavet
Použití močoviny jako zdroje dusíkatých látek v krmné dávce
V současných podmínkách chovu masných i mléčných krav čím dál větší roli hraje ekonomika a ziskovost, do které se započítává nejen produkce mléka a masa, ale i ztráty na telatech, náklady na veterinární služby, ocenění mléka dané parametry tuku, bílkovin, bodu tuhnutí, počtem somatických buněk nebo celkových mikroorganismů, ztráty brakací a mnoho dalších parametrů.
Po revoluci přineslo otevření hranic čerstvý vítr do tvorby krmných dávek, protože na západě byla podstatně vyšší užitkovost masného i mléčného skotu. Dostaly se k nám zároveň i základní normy a zásady tvorby krmných dávek, více odpovídající vysokoužitkovému dobytku. Dostaly se k nám pojmy „v bachoru rozpustný a nerozpustný dusík, výživa bachoru,výživa střeva, pomalá a rychlá energie, bypass živiny, vlákninové frakce, živinově vyrovnaná bilance krmné dávky" apod. Dnes mi připadá, jako by chovatelé (přes všechna školení a přednášky) na tyto zásady téměř úplně zapomněli.
Krávu a její trávení nelze předělat, takže její bachor je základní předpoklad života a zdraví, protože primárně on zpracovává živiny pro existenci zvířete jako takového. Díky živinám se mohou namnožit bakterie, kvasinky, nálevníci i specifické plísně, čímž vznikne biomasa, kterou teprve kráva stráví a ze které žije. Bachor funguje tehdy, je-li splněno několik podmínek: dostatek vlákniny, z toho odpovídající podíl stravitelné vlákniny, struktura krmiva, dostatek bachorově dobře přístupné energie ve formě škrobů a cukrů, dostatek čpavku jako dobře přístupného zdroje dusíku a dostatek bílkovin stravitelných v bachoru, zdroje stavebních aminokyselin. Další podmínkou je, že bachor musí mít odpovídající kyselost, ve které mohou jednotlivé mikroorganismy žít. Musí tedy korespondovat typ energie s typem dusíkatých látek dodaných krmivem, aby bylo možno živiny strávit (energie umožňuje využití dusíku a obráceně).
Čpavek je pro řadu mikroorganismů z bachoru jediná přístupná forma dusíku, čili jsou na něj zařízené a je to stejný typ nebílkovinného dusíku, který je přítomen v zeleném krmivu (bílkovina v píci vzniká přeměnou nebílkovinného dusíku fotosyntézou). Mikroorganismy k jeho zpracování samozřejmě potřebují adekvátní zdroj energie, což jsou pšeničné, případně ječné šroty (nikoliv mačkané obilí!), melasa nebo cukrová řepa.
Pokud je krmná dávka postavena na velkém množství kukuřičné siláže, je téměř jistě deficitní právě v bachoru využitelným a rychle rozpustným dusíkem, neboť kukuřice příliš tímto typem dusíku neoplývá. Bachor pak bývá chudý na organismy a většinou kyselý kyselinami ze siláže, které nemá kdo zpracovat. Schází neutralizační složka zvyšující pH, která umožní mikroorganismům žít. Do takových krmných dávek je přídavek močoviny ideálním zdrojem chybějících živin a zároveň silným neutralizačním činitelem. Pokud se použije ke kukuřici sojový nebo řepkový extrahovaný šrot, které jsou v bachoru využitelné jen omezeně, bachor hladový zůstává, neutralizační složka nadále chybí a mikroorganismy se nepomnoží, takže kráva vlastně „pracuje jen napůl". Tento způsob je tedy velmi drahý.
Dojnice krmené kukuřicí a sojou s přídavkem obilí nedosahují svých možností v dojivosti, jsou většinou přetučnělé a navíc se u nich objevují zdravotní problémy s končetinami (vředy, kulhání), reprodukcí (snížené zabřezávání, zmetání, raná mortalita), navzdory nadbytku energie ketózami, hubnutím, průjmy, dokonce může dojít podle některých údajů k propuknutí skryté paratuberkulózy do klinické formy.
Ideálním krmivem je močovina u výkrmu býků, který je často postaven kvůli přírůstku a nárokům na energii na kukuřičné siláži. Zde je levným a dostupným zdrojem dusíku pro růst svaloviny, znamená tedy vyšší přírůstek. Používá se v dávkách 0,1-0,12 kg močoviny/ks a den.
Dotace čpavku je nutná vždy, když v krmné dávce není dostatek volného dusíku, tedy nejen při krmení kukuřičnou siláží, ale i při zkrmování velmi suchých travních nebo směsných senáží s nízkým obsahem dusíku, senáží sečených po vymetání, obilných gps atd. Přídavek je tedy pro zajištění zdraví bachoru některé roky nutný i u krav masných.
Použití močoviny by mělo být kontrolováno především hlídáním obsahu močoviny v mléce - ideální rozpětí (podle zahraničních materiálů pro vysokoužitkové dojnice – pozor, Američané stanovují dusík močoviny, nikoliv močovinu!) je mezi 25 a 35 mg/dl (4,2-5,8 mmol/l). Močovina v mléce s déledobější hodnotou pod 25 je nízká a znamená deficit dusíku v krmné dávce se všemi následky, především na výši užitkovosti a zdraví zvířat. Naopak dlouhodobě vysoké hladiny nad 35 signalizují nadbytek bachorově rozpustného dusíku nebo nevyrovnanou výživu (nedostatek odpovídající energetické frakce), což způsobuje rovněž zdravotní poruchy – onemocnění paznehtů, poškození jater a reprodukce. Proto je močovina v krmné dávce jako krmivo velmi citlivá a měla by tedy být lehce dávkovatelná s možností okamžitého snížení nebo zvýšení podle stavu objemných krmiv.
Na trhu jsou dostupné minerální výrobky s močovinou. Tato forma je však podle stávajících zkušeností nevýhodná, neboť kráva potřebuje stejnou hladinu minerálií, ať žere suchou nebo mokrou senáž. Při změně sušiny krmiva nelze minerálie omezit, protože by došlo k jejich deficitu, alternativou je dokrmovat jiné minerálie, které močovinu neobsahují. To však klade nároky na přesnost dávkování a práci krmiče. Jenže co si budeme nalhávat, v řadě podniků je problém.
Existují rovněž výrobky, kdy je močovina zamíchána do kukuřice nebo jejího extrudátu. Zde je použita navzdory tvrzení o jejich výjimečnosti méně vhodná forma škrobu, protože kukuřičný škrob je méně rozpustný, netvoří tedy močovině plnou protiváhu.
Veterinární centrum s.r.o. je firma veterinární, ale také poradenská ve výživě hospodářských zvířat. Takže nám leží na srdci nejen rentabilita zemědělského podniku, ale i zdraví zvířat, protože můžeme kvalitně pracovat jen při dobré prosperitě podniku. Samotnou čistou močovinu nelze podle stávajícího nařízení v krmných dávkách zkrmovat, snažili jsme se proto pro zemědělce vytvořit výrobek, který by nebyl rizikový, bylo možno jej zkrmovat i tam, kde se nekrmí krmné směsi, přinášel možnost pružně s ním v krmné dávce manipulovat a obsahoval dostatek močoviny pro korekci krmných dávek při relativně nízkém dávkování. Tak vznikl výrobek Ureavet, který je dnes už s úspěchem použit na několika chovech ve všech typech krmných dávek, postavených na kukuřici i na senážích. Obsahuje 50% močoviny a obilný šrot (pšenice nebo ječmen), což je ideální kombinace živin. Dávkování Ureavetu je dvojnásobné než požadovaná dávka čisté močoviny a cenově vyjde velmi příznivě. Počítejme: 1kg močoviny se rozloží na 2397 g N (číslo se může mírně lišit podle autora). 0,1 kg močoviny na ks a den znamená v krmné dávce 240 g dusíku. Doplněk NL ve výrobku Ureavet s 50% obsahem močoviny je 2,70 Kč/ks a den. Stejná dávka dusíku ze soji je obsažena v asi 0,5 kg sojového extrahátu a stojí 7,- Kč/ks a den v současných cenách. Takže Ureavet vyjde podstatně příznivěji. Navíc neutralizační efekt posouvá bachorovou fermentaci navíc do zcela jiných dimenzí a dochází k obnovení bachorové mikroflóry v příznivém pH. Úprava bachorové fermentace je znát už za krátkou dobu znatelným zvýšením užitkovosti.
Závěrem je možno doporučit použití Ureavetu všude, kde jsou krmné dávky rizikové právě v obsahu rozpustného dusíku, po zhodnocení krmné dávky je možno očekávat rychlý efekt.
MVDr. Jana Kozáková, výživový poradce
Veterinární centrum s.r.o.