Péče o srst

Srst je tím prvním, čeho si na zvířátku všimneme, je indikátorem celkového zdraví a kondice. Kvalita srsti je podmíněna několika faktory. Péčí ze strany chovatele, stravou, která je zvířátku podávána a v neposlední řadě také dědičností. Pro kvalitu srsti je rozhodující zdravá kůže.

Onemocnění kůže často vznikají následkem dlouhodobého nedostatku některých živin, či jejich nevyváženosti v krmné dávce. Pro růst srsti jsou nepostradatelné proteiny, jsou její základní složkou. Kůže a srst využívají pro svůj růst až 25% denního příjmu proteinů. Zvýšené nároky na přísun mají mladá rostoucí zvířata, březí a kojící feny a psi s metabolickými poruchami. Projevem nedostatku proteinů může být křehká, depigmentovaná srst, její nadměrné vypadávání a tvorba lupů. Další důležitou látkou pro zdraví kůže a srsti jsou tuky, zejména mastné kyseliny, jejichž nedostatek či nesprávný poměr v krmivu má za následek záněty kůže, zvýšenou svědivost, tvorbu lupů a vypadávání srsti. Mimoto jsou tuky důležité pro příjem vitaminů A a E, které spolu s vitaminy skupiny B a biotinem také ovlivňují zdraví kůže.Z minerálů podílejících se na dobrém stavu kůže a srsti je třeba zmínit zinek, jehož nedostatek může nastat při nevyváženém poměru minerálů v krmivu, např. při nadměrném doplňování krmné dávky kalciem. Nedostatek zinku má za následek m.j. vyrážky, záněty kůže a pomalejší hojení ran.

Další podmínkou zdraví kůže a srsti je péče. Pravidelnou údržbou srsti česáním, kartáčováním a přiměřeně častým koupáním, zajistíme její čistotu a včas odhalíme případné parazity, či počínající onemocnění kůže. K péči o srst je třeba používat vhodné kosmetické přípravky, určené speciálně pro zvířata. Základem je kvalitní šampon, který může obsahovat i antiparazitární složky či kondicionér. Koupání pejska s použitím šamponu by nemělo být příliš časté, i nejkvalitnější kosmetické přípravky mohou při nadměrném používání narušit přirozený ochranný film na kůži, která je pak náchylnější k onemocnění. Pokud tedy není srst silně znečištěna, je lepší k mytí použít jen čistou vodu. Je nevhodné používat pro zvířata šampony určené lidem, kůže zvířete má jiné pH a je velmi citlivá. Při koupání psa by se rozhodně nemělo používat tuhé mýdlo, které bývá mezi chovateli často doporučováno. Tuhé mýdlo se ze srsti těžko vymývá a nechává na ní jemný film, který ztěžuje rozčesávání, usazuje se v něm špína a srst hůře drží tvar. Na trhu je velký výběr psí a kočičí kosmetiky, šamponů, kondicionerů pro snadnější rozčesávání a různých dalších přípravků, z nichž je jistě možné vybrat ten nejvhodnější pro konkrétní typ srst.

Důležitou součástí údržby srsti je její česání a kartáčování. Pomáháme tak srst zbavit prachu a nečistot a odumřelých chlupů, vypadlých při línání. Srst každého psa i kočky se pravidelně obměňuje a to v závislosti na délce dne a částečně také na teplotě okolí. Zvířata žijící venku línají zejména na jaře a na podzim. U zvířat chovaných doma to tak zcela neplatí, mohou měnit srst během celého roku ale i u nich je patrná sezónnost línání. Línání je také určováno plemenem psa a tedy typem jeho srsti. Kratší a drsná srst vypadává celoročně, vždy když krycí chlup (pesík) dosáhne určité délky. Aby byl tento typ srsti v perfektní kondici, je třeba mu pomoci tzv. trimováním. To je vytrhávání zralých a tedy odumřelých chlupů, které uvolní místo nové krycí srsti a tím podporuje proces její obnovy. Vytrhávání odumřelých chlupů není, při šetrném zacházení pro psa nijak bolestivé. Radikálnější trimování se má provádět vždy zjara a na podzim, mezitím se v pravidelných intervalech trimuje přerostlá srst vždy, když už pod ní povyrostla nová krycí srst. Psi s dlouhou srstí je třeba udržovat pravidelným kartáčováním. Tím odstraňujeme ze srsti odumřelé chlupy, které by jinak způsobovaly plstnatění. Línání u dlouhosrstých plemen je nejintenzívnější zjara a na podzim, kdy mění zimní kožíšek za letní a naopak. Pokud se v tomto období, hlavně začátkem jara, česání zanedbá, filcové pucky a dredy na sebe nenechají dlouho čekat. A to je zejména nepříjemné u pejsků, kteří mají být stříháním upravováni do určité formy. Rozčesání zplstnatělé srsti je velmi pracné, časově náročné a pro pejska také nepříjemné a bolestivé. Jednou zplstnatělá srst je i po rozčesání narušená a nepůsobí zdravým dojmem. Stane-li se tedy, že se v srsti vytvoří větší zplstnatělá místa, je lepší zvolit krátký střih a nově dorostlou srst pečlivěji udržovat.

Podobný problém, jako při jarní obměně srsti, může nastat také u mladých psíků, když se jemná štěněcí srst mění za dospělou. Tato výměna nastává ve stáří několika měsíců a může také vést při nedostatečné péči k zplstnatění . Je proto nutné štěňátko co nejdříve zvykat na česání a jiné zákroky, spojené s údržbou jeho zevnějšku. Vyhneme se tak pozdějším situacím, kdy se pejsek, nenavyklý na jakoukoli manipulaci, zoufale brání česání, stříhání či jen banálnímu odstranění klíštěte. Péče o srst je u štěňátka také prostředkem budování vztahu a vzájemné důvěry mezi ním a jeho majitelem.