OTRAVA ZOOTOXINY

Otrava zootoxiny aneb jak se chovat, když Vašeho zvířecího miláčka uštkne had nebo štípne včela.
V době letních prázdnin a dovolených  mnoho lidi vyrazí do přírody i se svým čtyřnohým kamarádem. Je normální, že Váš pejsek zkoumá vše nové kolem něj a někdy se může stát,že narazí na zmiji nebo včelu. A nastává problém.

Uštknutí zmijí
V našich zeměpisných šířkách se vyskytuje pouze jeden druh zmije a to zmije obecná (Vipera berus). Jejím domovem jsou místa v nadmořské výšce kolem 600 m a protože se jedná o plaza, který nemá stálou teplotu těla, musí využívat příležitostí akumulovat teplo. Ráda se tedy vyhřívá na kamenech. Jde o hada plachého, který před člověkem rychle prchá, ale pokud je zahnán do úzkých a cítí ohrožení, může se stát, že neuteče, brání se a uštkne.

Jed  zmije.
Jed zmije je toxin, který je jako většina zootoxinů  bílkovinného původu. Jde o jed velice toxický, nicméně zmije s ním šetří, protože jeho produkce je náročná a zatěžuje metabolismus hada. Navíc jeho produkce určitou dobu trvá, takže je častým případem, že dojde jen k tzv.suchému uštknutí,.kdy se jed do rány nedostane. To se stává např.tehdy, když zmije krátkou dobu před kousnutím lovila.

Jak se uštknutí projevuje?
U člověka, který je zcela zdravý, není jed nebezpečný. Samozřejmě příznaky se mohou vyskytnout, ale bez vážnějších následků. Rizikovou skupinou jsou děti, staří a nemocní lidé.

Podobně je tomu u zvířat. Nejlépe tolerují uštknutí zcela zdraví jedinci, horší je to u mladých a nemocných zvířat. U každého jedince existuje riziko vzniku anafylaktické reakce, protože do těla je při uštknutí vpravena cizí bílkovina. Ta je charakterizována dušením, selháváním krevního oběhu, mdlobami. Uštknutí se ale zpravidla projevuje jen lokální reakcí  - otokem, zarudnutím a bolestivostí.

Co dělat?
Poučky o vysávaní jedu z rány a podvázání místa nad ranou už jsou v dnešní době překonané.  Nejlepší, co můžete pro Vašeho psa udělat, je zachovat klid, ránu zchladit, snížit aktivitu psa  a transportovat ho co nejdříve k veterináří, kde mu bude poskytnuta adekvátní péče.

Štípnutí včelou nebo vosou
K těmto případům dochazí zejména na procházkach nebo výletech, ale může k němu dojít i doma. Rizikovou skupinou zvířat jsou psi, kteří loví a žerou mouchy. Někdy dojde k omylu a  sežerou včelu a nebo vosu nebo je některá píchne.

Co nastane?
Dojde k bolestivému otoku v oblasti místa vpichu, přičemž otok se může rozšířit i do okolí. Může tedy otéci například celá hlava nebo krk, což představuje značné zdravotní riziko. Pokud dojde k sežrání hmyzu a žihadlo pes dostane do jazyka nebo do jícnu, pak už je riziko udušení opravdu vysoké.

Co dělat?
Postup je v podstatě stejný jako při uštknutí zmijí – zachovat klid, otok zchladit a vyhledat veterináře. Zkusmo může být použit některý z přípravků proti otokům používaný u lidí (Fenistil gel apod.), nicméně vždy je žádoucí přivést pejska k veterináři, kde dostane účinné léky proti alergii.